|
|
Detekce antropogenních terénních objektů ve vrcholové oblasti Luční a Studniční hory v Krkonoších s využitím dat leteckého laserového skenování
Krusová, Anna ; Lysák, Jakub (vedoucí práce) ; Potůčková, Markéta (oponent)
Diplomová práce se zabývá detekcí objektů mikroreliéfu s využitím dat leteckého laserového skenování. Cílem práce bylo navrhnout vlastní metodu pro detekci terénních anomálií a dále identifikovat a popsat terénní útvary, které odpovídají antropogenním zásahům v oblasti arkto- alpínské tundry ve vrcholové oblasti Luční a Studniční hory v Krkonoších. Na základě existujících studií byla navržena nová metoda detekce specifických objektů mikroreliéfu, která vychází z kombinace dvou typů dat, tj. bodového mračna a z něj vycházející rastrové reprezentace. Nejprve byly z digitálního modelu reliéfu odvozeny polygonové aproximace terénních anomálií, jejichž prostorové vymezení bylo následně lokálně zpřesněno s využitím bodových mračen. Výstupem je nejúplnější a nejpřesnější polygonové vymezení terénních útvarů, které bylo, s ohledem na dostupná data a specifičnost území a v porovnání s doposud realizovanými studiemi, zatím provedeno. Navrženým algoritmem bylo oproti referenčním datům identifikováno o stovky terénních objektů více. V tomto počtu jsou ale zahrnuty i falešně pozitivní objekty, které je ale nutné manuálně eliminovat. Klíčová slova: letecké laserové skenování, detekce objektů mikroreliéfu, archeologický průzkum, digitální model reliéfu, local relief model, Krkonoše, Luční hora, Studniční hora
|
|
|
Volnočasové aktivity - kostel svatého Petra a Pavla v Dolanech u Hlinců v letech 1950 - 2016
ŠMAUSOVÁ, Ivana
Práce se zabývá shrnutím volnočasových aktivit při záchraně zříceniny kostela sv. Petra a Pavla v Dolanech u Hlinců. V první a druhé kapitole popisuje vývojové fáze výstavby kostela a jeho dějiny. Třetí kapitola se zaměřuje na devastaci sakrální stavby po roce 1950. Následující dvě kapitoly se zabývají volným časem v souvislosti s volnočasovými aktivitami dobrovolníků při záchraně památky. Poslední kapitola práce pojednává o trávení volného času návštěvníků při kulturních akcích v obnoveném kostele.
|
|
|
Bojiště u Rakovníka 1620 (Příspěvek k problematice detektorové prospekce raně novověkých bojišť)
Šámal, Zdeněk ; Matoušek, Václav (vedoucí práce) ; Vařeka, Pavel (oponent)
V roce 2010 zahájilo Muzeum T. G. M. Rakovník archeologický výzkum rozsáhlé plochy, na níž se mezi 27. říjnem a 5. listopadem 1620 odehrávaly vojenské střety mezi stavovskou armádou a spojenými vojsky římského císaře a Katolické ligy, těsně předcházející bitvě na Bílé hoře. Výzkum, původně spojený s přípravou regionální výstavy, v následujících letech přerostl v do té doby ojedinělý projekt oboru post medievální archeologie vojenských aktivit. Stál přitom na dvou základních pilířích. Prvním byl terénní průzkum, zahrnující rovněž leteckou prospekci, jeho cílem byla identifikace a geodetické zaměření pozůstatků polního opevnění, které bojující armády tehdy vybudovaly. Druhým pak využití detektorové prospekce ve spojení se zaměřováním nálezů metodou GPS a následná projekce získaných dat do mapových podkladů. Detektory kovů jsou už přes dvě desetiletí citlivým problémem nejen české archeologie, v posledních letech ale také její velmi efektivní pomůckou. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že archeologické výzkumy bojišť se bez detektorové prospekce neobejdou. Detektorový výzkum rakovnického bojiště trval zatím čtyři sezóny (2010-2014) a jeho hlavní pozornost se soustředila na hledání a zaměřování olověných projektilů do palných zbraní používaných za třicetileté války. Potvrdilo se, že tyto zdánlivě...
|
|
| |
|
|
Identifikace a dokumentace jako základ památkové ochrany pravěkých a raně středověkých nadzemních struktur
Machová, Barbora ; Šabatová, Klára ; Milo, Peter ; Bíško, Richard ; Tencer, Tomáš
Cílem této metodiky je popsat postupy identifikace a dokumentace pravěkých nadzemních struktur, které mohou zvýšit pravděpodobnost rozpoznání těchto památek (identifikace) a tím i zvýší pravděpodobnost jejich zachování (ochrana), a umožní současně zachycení dnešního stavu památek (dokumentace). Pro identifikaci i dokumentaci představuje jak tradiční tak nejnovější metody a snaží se zejména ukázat možnosti kombinace těchto metod a výběr vhodného přístupu pro konkrétní druh památky. Na základě současné praxe a analýzy stavu navrhuje kroky, které mohou vést ke zlepšení památkové ochrany ze strany státní památkové péče, ale i nestátní památkové péče, včetně lesních i polních správců a laické veřejnosti.
Plný text:  PDF
|
|
| |
|
| |
|
|
Stavebněhistorický a archeologický průzkum a hodnocenı́ stavebnı́ch, technických a uměleckých objektů v památkách zahradnı́ho uměnı́: Certifikovaná metodika VÚKOZ, v.v.i. č. 5/2014 – 050
Pešta, Jan ; Janál, Jiří ; Malina, Ondřej ; Šantrůčková, Markéta ; Tišerová, Renata ; Weber, Martin
Cílem metodiky je vytvoření široce použitelného standardu na realizaci průzkumů stavebních, uměleckých a technických objektů v památkách zahradního umění. Jedná se o řadu typů průzkumů, a to jak průzkumů stavebněhistorických (různé stupně podrobnosti, od plošného stavebněhistorického průzkumu, standardní nedestruktivní stavebněhistorický průzkum až po operativní průzkumovou dokumentaci) a dále průzkumy archeologické apod. Metodika se zabývá definováním pojmů, stanovením klasifikační škály jednotlivých objektů v památkách zahradního umění a základním přehledem odkazů na pramennou základnu pro studium objektů v památkách zahradního umění. Představuje podrobný návod (včetně vzorů) na realizaci průzkumů stavebních, uměleckých a technických objektů v památkách zahradního umění, všech druhů a stupňů. Metodika vychází z praxe stavebněhistorických průzkumů v podobě, jak je po mnoho desetiletí uplatňována v prostředí České republiky, dříve Československa. Archeologická část metodiky včetně uplatnění moderních nedestruktivních metod v zahraniční archeologii představuje ukotvení zahradní archeologie v mezinárodních standardech.
Plný text: PDF
|
|
|
Archeologie v zahradě
Sejkorová, Adéla
Tato bakalářská práce se věnuje tématu archeologie a její roli při průzkumných pracích v objektech historického významu se zaměřením na zahradní objekty. Základem je seznámení se samotnou archeologií věnující se studiu minulých lidských společností skrze výpověď hmotných a dalších nepísemných pramenů. Charakterizuje a blíže popisuje metody archeologického průzkumu, které vedou k nálezům, na nichž se archeologie snaží zakládat svá tvrzení. Práce uvádí možnosti uplatnění jednotlivých metod archeologického výzkumu při průzkumech v historických objektech zahradního umění a hodnotí jejich význam pro obnovu památek zahradního umění. Pro bližší zhodnocení významu archeologie v historických zahradních objektech jsou uvedeny reprezentativní vzorky děl zahradního umění, při jejichž obnově bylo užito archeologického průzkumu. Získané informace z teoretického a praktického studia byly využity ke konfrontaci současné problematiky s tímto tématem.
|
host ::
RSS.